|
Před domovskou prodejnou AAA Auto v Praze se právě z elektronabíječky dobíjí zaparkované SUV. Může se zdát, že elektromobilita začíná výrazně promlouvat i do byznysu lídra českého trhu s ojetými vozy, kterému dosud vévodí nejprodávanější benzinové Octavie. Zdání však klame. „Naše první dobíjecí stanice letos v červnu oslaví jedenáct let. Kdybyste se ale podíval na to, kolik lidí tam auta dobíjí, tak je to opravdu žalostně málo,“ krotí optimismus Karolína Topolová, generální ředitelka Aures Holdingu, pod který řetězec autobazarů spadá.
Přesto si šestačtyřicetiletá manažerka všímá trendu, že už Češi pomalu začínají shánět i ojetá elektroauta. Prodané kusy ale zatím počítá v desítkách ročně, loni tvořily desetinu procenta celkových prodejů bazaru. Na větší růst prodaných elektrických vozů přitom manažerka nespoléhá ani letos, ani v následujících letech. Podle ní tomu brání především absolutně nedostatečná dobíjecí infrastruktura.
„Přitom už se na boom připravujeme dlouhodobě. Je to pro nás příležitost, chceme být lídrem nejen v obchodování s auty se spalovacími motory, ale i s elektromobily. Dynamika bude trochu jiná, výkupní proces také. Nebude už moc záležet na ničem jiném než na stavu baterie. Už nyní školíme výkupní techniky, jak pracovat s diagnostikou jejího stavu,“ tvrdí Topolová.
Vedle vysoké pořizovací ceny vozů je zatím právě autobaterie a její stav po letech ježdění
jednou z největších překážek, která českým zákazníkům brání si elektromobil pořídit.
Štefan Majtán, člen vedení francouzské nadnárodní firmy Arval, poskytující operativní leasingy, se zkušenostmi ze západoevropských trhů například v rozhovoru pro HN uvedl, že kapacita baterie se po pěti letech užívání pohybuje kolem 85 až 90 procent. „To je velmi dobré číslo na to, že standardnímu spalovacímu vozu klesne hodnota za stejnou dobu i o 60 procent. Navíc na baterie jsou tradičně osmileté záruky,“ řekl.
Takhle dobře ale nevypadají všechny nabízené vozy, které se k AAA Auto dostanou od zákazníků. „Některé autobaterie mají tak nízkou kapacitu a auto tak špatný dojezd, že už je ani nechceme a odmítáme je. Zvláště ty, kde vidíme, že baterie je před koncem životnosti. Vozy jsou samy o sobě na vstupu drahé. Když ale baterie nemá při odkupu dostatečnou životnost, auto vysokou hodnotu nemá. Reprezentativní vzorek však není tak velký, lidé nám je nabízejí v jednotkách,“ uvádí Topolová.
Celou firmu připravuje i na to, že vedle obchodování s auty vznikne i trh s použitými baterkami. „Jeho zavedením přijde velmi výrazný gamechanger,“ říká. Potvrzuje, že podnik bude mít vedle aut za pár let uskladněné na prodejnách i baterky. „Ano, i tímto směrem příprava jde. Zatím to ale není tak horké téma, poptávka po elektroautech nyní taková není,“ dodává.
Odkladiště aut z Evropy
Trh s bateriemi z druhé ruky je zatím otázkou daleké budoucnosti. Více než stav autobaterií nyní domácí trh s ojetinami trápí stáří vozového parku a jeho stav. Podle nejnovější zprávy Svazu dovozců automobilů jezdí Češi auty, která jsou v průměru 16 let stará. Vliv na to mají i celosvětové problémy s nedostatkem autodílů, jako jsou třeba čipy, nebo trhliny v dodavatelských řetězcích. Výrobci tak nemají z čeho vyrábět a čekací doby na nová auta delší než rok nejsou ničím neobvyklým. I proto se v Česku loni registrovalo nejméně nových aut od roku 2013 – celkem lehce přes 192 tisíc.
Poptávka se proto přesunula do sektoru ojetin, jejichž cenovky loni meziročně vyskočily v některých případech až o 20 procent. I letos by podle Topolové ceny měly růst, ne však tak závratným tempem. Manažerka poukazuje na to, že prodeje v jejich značce Mototechna, specializující se na zánovní vozy, tvořily pětinu z celkových obchodů, historicky nejvíce za posledních deset let.
Nedostatek nových aut ale pro byznys bazarů není pouze pozitivní, jak se může na první pohled zdát. Potřebují nová auta v oběhu, aby se z nich za pár let staly hodnotné ojetiny. „Lidé si auta déle drží, není oživený přirozený koloběh primárního a sekundárního trhu. Proto nabízená auta k odkupu mají nyní vyšší nájezdy, meziročně o sedm tisíc kilometrů více, v průměru je to 157 tisíc kilometrů. Zároveň ojetých aut na českém trhu v uplynulých letech výrazně ubylo. Vozový park stárne, pociťujeme to i u nás,“ připouští Topolová. Jak dodává, za čtyři roky už se situace zlepší, protože trh se musí dříve nebo později obnovit.
Sekundární trh s auty je v Česku zhruba třikrát větší než trh s novými vozy. „Stále je z čeho brát, je to ale náročnější. Malí obchodníci auta nemají, my máme výhodu větší základny a zkušeností. Vyvíjíme i vlastní algoritmy, které nám pomáhají sehnat auta, která jiní nemají,“ vysvětluje manažerka.
Klesat by podle ní letos mělo i vzájemné prodávání aut lidmi mezi sebou. „Při takovém nákupu spotřebitelé nemají garanci reklamace, důvěra mezi lidmi obecně klesá. Vedle toho se i stále zhoršuje finanční situace rodin. Mnoho lidí volí nákupy vozů na úvěr, aby si ponechali peníze na horší časy. Nebo už jim jednoduše dochází úspory a auto potřebují okamžitě,“ vysvětluje trendy na trhu.
Soudí proto, že v Česku se budou prodávat čím dál starší auta. To nemusí být nutně negativní aspekt, auta jsou podle ní kvalitnější a mají lepší výbavu než dříve. Problém vidí v něčem jiném. Stále totiž platí stará praxe z 90. let, do Česka se ze západu Evropy nepřestala vozit auta poškozená povodní, se stočenými tachometry nebo často nepřiznaně bouraná.
„Česko je poslední roky skanzenem starých aut i kvůli nedostatečné legislativě při jejich importu. A také tím skanzenem a odkladištěm aut ze západní Evropy zůstane. Dříve situaci pomáhala řešit novela zákona o emisních poplatcích. Ty jsou dnes ale tak zastaralé, že neřeší omezení současných starých vozů. Proudí k nám hlavně auta stará více než deset nebo patnáct let, je to obrovský problém,“ míní Topolová. I proto její bazar až 65 procent aut nekoupí kvůli tomu, že jsou na tom technicky špatně nebo mají pochybný původ. Pro dokreslení – konkurenční Bazar DavoCar ze středočeských Olbramovic prý přijme polovinu nabízených vozů.
Stáčení tachometrů přitom zatím není trestným činem. Topolová tvrdí, že bazar na zákonodárce apeluje, aby se sem taková auta nevozila a stáčení byl trestný čin. To samé prý platí i u manipulování s rokem výroby, které je doposud jen přestupkem. „Není vůle státu to změnit. Zároveň je ale těžké prokazovat, kdo v procesu přeprodeje vůz stočil. Na to by měl být lék v podobě Carpassu, který funguje v západní Evropě. Navrhujeme společný registr, kde bude auto po celou dobu existence monitorované, ať už skrz servisy, STK nebo prodejce,“ říká šéfka AAA Auto. Upozorňuje i na praxi, kdy se především luxusní auta přesouvají přes evropské hranice a nakonec se z nich nezaplatí DPH.
AAA Auto na prodej?
Loni skupina Aures prodala celkem 89 100 vozů, nejvíce ve své třicetileté historii. Letos by chtěla překročit 90 tisíc. Tržby v roce 2021 překročily 848 milionů eur (přes 20 miliard korun), zisk před započtením odpisů překročil 47 milionů eur. Auta prodává v Česku, Polsku a na Slovensku, na německém a maďarském trhu si auta pouze hledá. Na velkou expanzi na další trhy se však zatím v bazaru netváří. Například ale v Polsku vidí potenciál pro vznik dalších poboček, zejména na severu země. Loni třeba otevřeli své centrum v Gdaňsku.
Opatrnější je Topolová i ohledně české expanze. Říká, že už nyní je jejich síť plně zahuštěná. Přesto jí stále chodí nabídky na odkup malých autobazarů. „Pokud by přišla nějaká opravdu zajímavá, tak bychom ji možná zvážili. Ale co bychom získali, kdybychom koupili malý nerentabilní bazar? Jen sklady jejich nelikvidních aut, která nepotřebujeme. Sice se nebráníme akvizicím, ale tak zajímavou nabídku zatím na stole nemáme,“ vysvětluje a předvídá, že větší obchodníci budou čím dál více dominovat nad těmi malými.
Velkým tématem je také vlastnická struktura největšího českého bazaru a samotného holdingu Aures. Ten ovládá od roku 2014 ze 77 procent polská investiční skupina Abris Capital Partners, zbytek patří australskému zakladateli bazaru Jamesi Dennymu. Ten se ostatně krátce po předání role generálního ředitele Karolíně Topolové v roce 2012 odstěhoval zpět do Austrálie a ve firmě už má pouze akcionářskou roli.
Především na podzim 2018 domácí média informovala, že je Aures Holding na prodej. Skupina tehdy uvažovala jít i cestou veřejného úpisu akcií na pražské burze. Od úmyslu nakonec upustila a chtěla holding prodat na trhu fúzí a akvizic. Topolová tvrdí, že kvůli covidu se ale celý prodej zastavil. „Když chtěl fond plány obnovit, tak přišla válka, trh s akvizicemi se propadl a firmu nešlo prodat,“ dodává.
Plány na prodej jsou však stále na stole. „Majoritní akcionář má stále zájem nás prodat. Fond už nás vlastní osmým rokem, je proto logické a běžné, že nás chce prodat. V současnosti ale nejsou žádné zásadní novinky,“ tvrdí Topolová. Při dotazu, zda chce jít polská skupina cestou IPO, kroutí hlavou. „Zatím ne. Trhy nejsou v takové kondici, aby se tato cesta nyní připravovala.“
|
