| Proč koupit |
|---|
Elegantní design
Úsporné a silné turbodiesely
Často dobrá výbava |
O vozidle
Volkswagen Bora je kompaktní sedan postavený na základech Golfu čtvrté generace. Auto je technicky vzato čtvrtou generací modelu Jetta – jako Jetta se na řadě trhů označoval a stejné označení nesl v zahraničí i předchozí model Vento. V Evropě však Bora nahradila právě Vento. Sedan je přímým sourozencem druhé generace Seatu Toledo a také Škody Octavia prvního provedení. Oproti těmto automobilům se chlubí především hodnotnějším designem a celkově lepším vyladěním podvozku. Ceny ojetých vozů jsou na první pohled vyšší než u Octavie, ovšem při pozorném zkoumání ceníků zjistíme, že vozy v dobrém stavu a s podobným věkem i nájezdem se cenou nutně příliš lišit nemusejí. Bora přitom mívá typicky o něco lepší výbavu. Vzhled auta je poměrně jednoduchý a elegantní, kompaktní sedan tu více než na Golf odkazuje na větší Passat. Bora se vyráběla také jako combi, v tomto případě jsou ovšem podobnosti s Golfem větší a auto hrálo jakousi roli luxusnějšího provedení Golfu Variant.
Vzhledem k technickému základu je uvnitř Bory v podstatě stejně místa jako u Octavie, vpředu je tedy vše více než v pořádku, vzadu by přece jenom mohlo být více místa jak pro kolena, tak pro hlavu. Sedadla jsou poměrně velkorysá a pohodlná. Samotný interiér má opět velmi strohý design bez výraznějších nápadů. Použité materiály však působí kvalitně a hodnotně a Bora bývá o něco lépe vybavena než sesterská Octavia. Největší rozdíl ovšem najdeme v zavazadlovém prostoru. Zatímco Octavia je klasický liftback, Bora je sedan, takže vstupní otvor je méně praktický. I samotný prostor pro zavazadla je trochu menší, Bora pojme 455 litrů nákladu. Jízdní vlastnosti jsou poplatné dobové technice. U VW se snažili o přiměřeně vyvážený mix jistoty v zatáčkách a jízdního komfortu, z dnešního hlediska už ovšem patří Bora k méně zdatným vozům v obou disciplínách. Náklony v zatáčkách jsou sice menší, ovšem auto docela mění své chování podle aktuálního zatížení, a držení stopy se tak různí. Převládá však nedotáčivost. Jízdní komfort zase trochu trpí celkovým opotřebováním podvozkových skupin auta.
Pod kapotou Bory najdeme velmi širokou paletu motorů, z nichž mnohé v Octavii nepotkáme. Dnes ovšem budou potenciální zájemce asi nejvíce zajímat diesely, jejichž nabídka je českému vozu velmi podobná. Velmi vzácná je verze 1,9 SDI s výkonem 50 kW, nepřeplňovaný agregát je pro Boru velmi nevhodný. Pak už nastupují jednotky TDI, jejichž výkon se postupem času různě měnil. Základem je klasické a legendární provedení s výkonem 66 kW, najdeme tu však postupně prakticky všechny varianty o výkonech 75, 81, 85, 96 nebo konečně i 110 kW. Turbodiesely se chlubí velmi solidní životností a hodně nízkou spotřebou paliva. Některé starší modely jsou však vybaveny pouze pětistupňovou převodovkou. U benzinových motorů je celková paleta ještě širší. Základem je slabá čtrnáctistovka s výkonem 55 kW, druhou volbou je o poznání lepší a mechanicky velmi odolná šestnáctistovka s výkonem 74 kW. Její modernizované šestnáctiventilové provedení má 77 kW. Následuje klasický poměrně archaický dvoulitr s 85 kW a vyšší spotřebou, dalším krokem jsou motory 1,8 Turbo se 110 a 132 kW, které překvapivě spotřebu drží v rozumnějších mezích. Pětiválec 2,3 VR5 už hrál roli komfortní a prémiové pohonné jednotky, výkony 110 a 125 kW nejsou nijak ohromující, stejně jako spotřeba paliva. Na vrchol se pak postavil šestiválec VR6, dodávaný postupně v provedeních se 128, 130 a nakonec i 150 kW. Z hlediska spotřeby, ale i servisních nákladů, je toto nejméně vhodný motor.
Výbava
Výbava jednotlivých modelů Bora se docela liší. Ačkoli může být o hodně lepší než u soudobé Octavie, je potřeba konkrétní provedení více vybírat, základní verze vozu se naopak příliš dobrou výbavou chlubit nemohly. Klimatizace, a to často i automatická, je však velmi obvyklým prvkem.
Design
Volkswagen Bora je elegantní sedan, který v době svého aktivního života vyplňoval mezeru mezi soudobým modelem Golf a větším Passatem. Jeho tvary jsou vcelku jednoduché, ovšem na rozdíl od Golfu působí o něco hodnotnějším dojmem a Bora má trochu prémiový výraz. Ten se ovšem mírně ztrácí v interiéru, který je sice kvalitní, ovšem bez jakéhokoli nápadu.
Spotřeba
Pod kapotou Bory najdeme tradiční úsporné čtyřválce 1,9 TDI, které se mohou pochlubit dlouhodobými průměry klidně i výrazně pod 5 litrů na 100 kilometrů. Benzinové agregáty mohou být také vcelku úsporné, to ovšem chce volit šestnáctistovku nebo motor 1,8 turbo, se kterým už je však potřeba citlivěji zacházet. Pěti- a šestiválce jsou žíznivé, podobně jako čtyřválcový dvoulitr.
Jízdní vlastnosti
Volkswagen Bora je důkazem toho, jak moc se jízdní vlastnosti moderních vozů posunuly. Auto, které tehdy sklízelo vcelku chválu, dnes patří k pouze průměrným, a to kvůli náchylnosti ke změně chování při změně zatížení a výraznější nedotáčivosti, a tudíž jen průměrnému držení stopy.
Bezpečnost
Bora nárazovými testy Euro NCAP nikdy neprošla, ovšem její bezpečnost lze posuzovat i dle výkonů sourozenců. Golf i Octavia shodně získaly v crashtestech čtyřhvězdičkové skóre, dnes už přece jenom výbava i konstrukce trochu zastaraly.
Praktičnost
Zavazadlový prostor Bory není tak královský ani tak dobře přístupný jako u Octavie, přesto jeho 455 litrů u sedanu a 460 u combi není špatných a mnohým zájemcům o solidní rodinný vůz bude stačit. Místa v interiéru by mohlo být o něco více.
Komfort
Bora je přece jenom o trochu komfortnější než Octavia – může za to mírně odlišné naladění podvozku, jiné použité materiály a často také lepší výbava než u českého vozu. Na rozdíl od něj si totiž mohli majitelé VW volit i podstatně pokročilejší prvky výbavy i komfortnější pohonné jednotky.
Provozní náklady
Za nízké provozní náklady vděčí Bora úsporným motorům a nadprůměrné spolehlivosti. Co se servisu týče, výhodou je, že drtivá většina mechanických dílů má shodný původ jako ty u daleko běžnější Octavie, takže jejich ceny i samotný servis nebudou pro peněženku příliš náročné.
