datum: 1.11.2010
zdroj: Denik.cz
Výběr staršího vozu začínejte vždy krátkou testovací jízdou. Ta odhalí i nedostatky, které mohou být zásadní. Na první pohled bezproblémový automobil pak uvidíte v jiných barvách.
Rozjíždění s automobilem musí být bez potíží a plynulé. Pokud jde o vozidlo s automatem, předem zjistěte, jak má řadit. Například vozy Mercedes se šestiválcovými motory se od určitého roku rozjíždějí na dvojku. U dieselů se s tím přitom začalo později než u benzinových variant.
Setkat se s tím můžete například u modelu W124.
Automatická převodovka musí vždy řadit při mírném plynu bez škubání. Při sešlápnutí plynu na podlahu (není-li již nyní ve vysokých otáčkách)má dojít k podřazení. „Samotné podřazení můžete cítit více, ale výrazný ráz by proběhnout neměl. Je dobré vyzkoušet několik vozů, aby bylo co porovnávat,“ radí Rajchman. Pokud to převodovka dovoluje, vyzkoušejte manuální řazení všech rychlostních stupňů. Až zastavíte, prověřte také parkovací polohu.
„Do polohy ,P´ se volič nikdy nesmí umisťovat za jízdy, ne každý motorista to však dodržuje. I při pomalém popojíždění jde přitom o značný ráz, který rozhodně není prospěšný,“ doplňuje Tomáš Rajchman.
Zkuste s automobilem také zacouvat. Právě při couvání se totiž dají často odhalit první problémy. „Vůz nikdy nesmí poskakovat nebo se chovat, jako když prokluzuje spojka. To ukazuje na únik tlaku v převodovce, a tedy její nutnou opravu,“ varuje před typickými příznaky Petr Vaněček, ředitel výkupu společnosti AAA AUTO.
Po jízdě je dobré ještě jednou vytáhnout měrku převodového oleje a opatrně přičichnout (avšak pozor, olej je horký).
V žádném případě nesmí být cítit spáleninou. To by ukazovalo na vážné poškození převodovky.
Tisíc maličkostí
Při testovací jízdě si všímejte i zdánlivých maličkostí. Například: je-li automobil vybaven dvouhmotovým setrvačníkem a slyšíte od spodu motoru klapot, který po sešlápnutí spojky utichne, je na vině jeho nadměrné opotřebení.
Není-li ještě moc vysoké, může po určitém zahřátí utichnout. Nákladné výměně se ale nevyhnete a nabízí se tedy otázka, zda nehledat raději jinde.
Všimněte si také, zda vůz při jízdě netáhne do strany. Na rovném úseku můžete prověřit brzdy, pozor ale na provoz za vámi. Petr Vaněček popisuje, jak správně postupovat: „Nejprve brzděte jen zlehka, automobil neznáte, a tak není dobré hned dupnout na brzdu. Pozorujte, jak se chová volant.
Zda se neklepe nebo nemá tendenci otáčet se. Nejde-li o vůz s ABS, nesmí brzdový pedál pulzovat. To by znamenalo zvlněné brzdové kotouče či vadné zavěšení nápravy.“
Brzdy a volant
Pro další zkoušku si najděte vhodné rovné místo. Zde brzděte již naplno s koly přímo. Auto se nesmí stáčet do strany, systém ABS musí pracovat (je-li ve výbavě). U vozu bez tohoto systému se musí zablokovat všechna kola ve stejný okamžik.
Volant nesmí vibrovat vůbec.
„Pokud se tak děje, jde nejspíš o vadu pneumatik, špatně vyvážené kolo či o vůli na silentblocích stabilizátoru.
Může však jít také o problém s řízením. Hučení kol zase ukazuje, že ložisko je na konci životnosti a bude nutné jej vyměnit,“ dodává Rajchman. Přibrzďováním v zatáčce (což lze znásobit při současném sjezdu z kopce) se také často prozradí vadné silentbloky motoru, a to znatelným nárůstem vibrací. U většiny automobilů postižených tímto opotřebením, se při vypínání značně zaklepe motor, což pocítíte i v interiéru. Při přejezdu nerovností nastražte uši. Slyšíte-li cvakání od přední nápravy, může se jednat o vytlučené čepy nebo vůle v táhlech stabilizátoru.
Přesnou závadu je třeba určit na zvedáku.
„Pokud testované auto – lidově řečeno – plave při výjezdech ze zatáček a na horizontech, pravděpodobně jde o opotřebení zavěšení zadní nápravy. Ale pozor, také by se mohlo jednat o automobil po vážné nehodě. Vadné silentbloky odhalíte při prověrce vozidla na zvedáku,“ popisuje další možné komplikace zástupce autobazaru AAA AUTO. Jestli zaznamenáte při prudkém přidání a ubrání plynu škubání nebo snad tupé rány od podvozku, jedná se nejspíše o vůli v uložení ramen.
Jestli je automobil vybaven klimatizací, určitě ji za jízdy vyzkoušejte.
Co udělat po jízdě
Pohonná jednotka nikdy nesmí při zkušební jízdě vařit. Teplota se musí držet v normálu, tedy okolo devadesáti stupňů. Po zastavení agregát nevypínejte, ale vezměte si rukavice, do ruky hadr a při volnoběhu velice opatrně otevřete víčko pro dolévání oleje – zde opravdu pozor, olej je horký a může stříkat ven!
U nevyběhaného motoru by se to však dít nemělo. U některých jednotek je možné, že vyjde pár okem těžko viditelných kapiček. Zde nejde o závadu – vždy totiž záleží na konstrukci vršku pohonné jednotky. Ani tak však olej nesmí stříkat. To se děje jen u vyběhaných motorů.
Nyní požádejte prodávajícího, aby krátce šlápnul plyn. V nádržce se nesmějí dělat bubliny, které by ukazovaly na vadnou hlavu válců. Po vypnutí motoru ještě jednou prověřte, že se ve vodě nenachází stopy oleje.
Pak zkuste znovu nastartovat. I teplý motor musí naskočit bez problémů a hned na poprvé. Zejména u dieselů si dejte velký pozor. Nezřídka totiž odchází drahé naftové čerpadlo a za tepla pak vůz nestartuje.
Všimněte si také, v jakém pořadí a s jakou prodlevou zhasínají kontrolky na přístrojovém štítu palubní desky. Kontrolka airbagů musí vždy zhasnout zcela samostatně, jinak je přepojena na jinou kontrolku! Šlo by tedy o pokus zamaskovat nefunkční či chybějící airbag.
Teď, když motor běží a je již zahřátý, zjistěte barvu výfukových plynů. Hustý bílý kouř značí pronikající vodu do spalovacího prostoru, což je velice vážný problém.
Příčinou je pravděpodobně opět poškozené těsnění pod hlavou či prasklina samotné hlavy válců. Modrý kouř prozrazuje velké opotřebení agregátu. U takového vozidla se můžete setkat také se zaolejovaným vzduchovým filtrem.
Černý kouř pak znamená, že se do spalovacího prostoru dostává více paliva, než je pohonná jednotka schopna spálit. Motor je tedy takzvaně přednastaven, tlaky ve válcích nejsou dostatečné a vadu se prodávající snaží zamaskovat nastavením palivového čerpadla na větší průtok pohonných hmot.
Opět jde o velice závažnou závadu, která by vás měla od koupě auta jednoznačně odradit.
