datum: 7. 4. 2011
zdroj: ekonom.cz
Ceny pohonných hmot letos lámou rekordy. Vzhůru je žene především nejistota v arabském světě v čele s Libyí a německé hospodářské oživení.
Průměrná cena litru naturalu se nyní drží nad 34 korunami, nafta je jen nepatrně levnější.
Poptávka po nových automobilech však v Česku letos bez ohledu na zdražování paliv roste, přičemž zákazníci oproti nedávné minulosti více kupují větší, tedy ne zrovna nejúspornější auta.
»V letošním roce v Česku očekáváme přibližně pětiprocentní nárůst prodejů osobních aut,« konstatuje analytik Jiří Zouhar z poradenské společnosti PwC.
Současné vysoké ceny pohonných hmot by podle jeho slov neměly nijak výrazněji ovlivnit rozhodnutí spotřebitelů o pořízení auta.
»Počet prodaných nových aut by se příliš nezměnil, ani kdyby benzin stál čtyřicet korun,« říká ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
Rostoucí prodeje
Přestože benzin oproti loňskému roku podražil zhruba o tři koruny, prodej nových osobních aut se za první dva měsíce meziročně zvýšil o dvanáct procent.
Podle Petra Karáska, krizového manažera a odborníka na automobilový průmysl, poptávku táhne lepšící se hospodářská situace firem. Ty se po krizi vrátily k pravidelné obměně vozového parku.
Právě firemní klientela zajišťuje zhruba polovinu poptávky po nových autech.
»Zvyšuje se ovšem i zájem soukromých zákazníků,« říká Karásek. Důvodem je podle něho život v příměstských satelitech, kde mnohé rodiny zjišťují, že jedno auto nestačí.
Navíc kvůli rušení spojů teď automobil využívají také mnozí lidé, kteří donedávna jezdili do práce hromadnou dopravou.
Podle Jana Roha, analytika společnosti Cyrrus, trh nyní rozhýbávají i poměrně nízké ceny vozů.
Nafta prohrává
Prodejci nových aut zaznamenávají relativní pokles zájmu o auta s dieselovým motorem. Zatímco před rokem měl diesel na českém automobilovém trhu zastoupení přes 42 procent, letos v únoru klesl pod 40 procent.
Cena nafty, kterou potřebují především nákladní auta, se totiž kvůli hospodářskému oživení přiblížila k benzinu a očekává se, že v létě by mohla být dražší než benzin.
»Diesel doporučuji u aut, u nichž je předpoklad, že ujedou minimálně 40 tisíc kilometrů ročně,« podotýká Ladislav Samohýl, šéf zlínské dealerské společnosti Samohýl MB.
Auta s naftovými motory sice vykazují o něco nižší spotřebu, ale stojí více, mají dražší pojistku a také jejich servis vyžaduje vyšší náklady.
Například do »kolínských trojčat«, automobilů Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, se od loňského léta naftové motory nemontují vůbec.
Oproti minulosti se však i ve vozech střední třídy prosazují motory s nižším objemem válců. Benzinové motory 1,2 či 1,4 už tak dávno nejsou jen výsadou malých aut.
Tyto moderní agregáty jsou ovšem na rozdíl od minulosti přeplňované. Mají tedy vyšší účinnost a při klidném způsobu jízdy umožňují dosahovat nižší spotřeby paliva.
Malá zatím netáhnou
Zdánlivě logický předpoklad, že se za času drahých paliv zvýší podíl úsporných malých aut, se příliš nenaplňuje. Zatím je to v Česku právě naopak.
Na součet aut v kategoriích »mini« a »malé« (jde o dvě nejnižší kategorie, jejichž typickými představiteli jsou Fiat Panda a Škoda Fabia) připadlo v lednu a únoru jen 27 procent trhu. V srovnatelném loňském období to bylo 28 procent a ještě v roce 2007, když byl benzin o sedm korun na litr levnější, měly takové vozy polovinu trhu.
»V řádu týdnů či měsíců nemají výkyvy cen pohonných hmot na prodej nových aut téměř žádný vliv - aby se něco výrazně změnilo, muselo by velké zdražování trvat alespoň rok,« vysvětluje Pavel Tunkl.
Koncem března stál barel ropy téměř 116 dolarů. Předpovědi budoucího vývoje cen paliv nejsou jednoznačné.
»Hlavními faktory budou i nadále nepokoje na Blízkém východě a zotavení japonské ekonomiky,« domnívá se analytik Roh.
Neočekává však, že by se situace měla výrazněji zhoršit. »Ceny by se naopak během roku mohly vracet ke 100 dolarům za barel. To by znamenalo pokles cen benzinu kolem dvou korun na litr,« dodává.
Analytik Petr Zmátlík z PwC se naproti tomu domnívá, že ropa by letos mohla ještě podražit. »Politická rizika u řady významných producentů a přírodní katastrofy v Asii nahrávají spíše růstu cen. Pro další zdražení surovin obecně hovoří i postupné oživení významných světových ekonomik,« říká Zmátlík.
Přechod na plyn?
V případě dlouhodobě extrémně drahého benzinu by zejména firmy hledaly jiné řešení. Jednou z perspektivních možností je stlačený zemní plyn (CNG). Ten je oproti LPG (tedy proban-butanu vyráběnému z ropy) při provozu bezpečnější.
»Na rozdíl od vozů s LPG mohou automobily využívající CNG zajíždět do podzemních garáží,« upozorňuje Karásek. Navíc nová auta na stlačený zemní plyn nabízejí sami výrobci automobilů, nemusí tedy jít o dodatečnou přestavbu.
Plyn bude jednou z hlavních alternativ, až světová produkce ropy začne klesat.
Zatímco zásoby ropy se pravděpodobně vyčerpají už za 50 let, plyn by podle odhadu těžebních firem mohl vystačit přes 200 let.
V současné době je hlavním argumentem pro stlačený zemní plyn skutečnost, že není zatížen spotřební daní. Kilometr ujetý malým vozem na CNG tak přijde na korunu, zatímco v případě srovnatelného benzinového auta na 2,40 koruny.
Problémem naopak zůstává nedostatek čerpacích stanic. Těch je v Česku asi 30, zatímco benzinových pump asi 3500.
»Nicméně si myslím, že zejména pro užitkové automobily, včetně malých dodávek, je zemní plyn perspektivní alternativou,« zdůrazňuje Karásek.
